Bůček
Ve dvanáct skončilo nahrávání
předem pokrábané desky
hráči se učesali - tak ahoj
ahoj a mějte se tu hezky
a já mám dojem e to co si kadej z nás
doma sám pro sebe hraje
nikdo nikdy v týdle zemi
na desku nenahraje
Zbyli jsme dva co zali na jedno pivo
do kantýny na stojáka dole
upocený lidi stáli frontu na oběd
a jedli na pinavým pocákaným vikslajvantovým stole
zachytil jsem jejich závistivej pohled -
- jak to e je otravujem?
známe jenom kanape chlast a zadní lóe kina
a ráno nemusíme vstávat protoe nikde nepracujem
styděl jsem se za sebe i za ně
chtělo se mi tančit hulákat a zpívat -
- čí je to vina e jsem zůstal stát a mlčel?
Nevím asi se bojím neumím to jinak
Ne to není proti dělníkům - do hajzlu s písničkama
ti u soustruhů dávno věděj svoje
to je pro vás byrokrati s bílejma límečkama
co erete ten svůj ivot
jako umatěnej bůček vstoje
pro lidi co se drej dál svejch míst
lící a aludečních vředů
ne takhle ít a umřít nechci neumím nedovedu
Vyli jsme do detě
s nedopitejma půllitrama v ruce
a já povídám - člověče my kradem!
Nevadí - povídá - poleme ho zítra potou
nebo přítě oupnem na pult zadem
my kradem párkrát za ivot
a voni kradou pětadvacetkrát za den
tak jsme li dál a dé nám padal
z nebe do půllitrů volným pádem
Nastoupil jsem s půllitrem do tramvaje
chtěl jsem se dostat na chvíli mezi lidi
chtěl jsem se jenom na malou chvíli schovat
a chlápek v koáku z krokodýlí kůe
za mnou začal pod aktovkou onanovat
zápach z tý umatěný kantýny
se za mnou do tramvaje natáh
a úplně jiný blues
který nikdy nikdo v týdle zemi na desku nenahraje
se za mnou táhlo domů v patách