Chór

Možná se vytratil jako panáček z těsta

napsal že napíše někdy později

všechny zdi a temné věže města

se zachvěly v průvanu

On našel - já ztratil naději

Proradná svoboda - bílý kus chleba

smíchaného s hlínou pískem a se solí

Mohla být milenka nevěsta i žena

v libovolné náruči mne anebo tebe - kohokoli

Stáli jsme na nádraží mávali za ním

kapesníky slzí marně do tmy

dávali mu do pasu desítku cigaret

kapesní atlas a flašku rumu z Kotvy

Někdo z vás si možná ani nevšiml

odchází někdo koho měl kdysi rád

chodíval s námi do kina Klub na pivo na gympl

Najednou je a není - emigrant

Nemůžu mlčet ani řvát

to jenom utichá jeden hlas ve mně

častokrát si ten kdo odsud utíká

bere sebou na cestu poslední kousek mé země

Jako sochy v sobě neseme kusy bídy

na naší temné cestě Galilejí

vídáme se stokrát denně - a naráz nikdy

a kapky deště nelítostně zabíjejí

Měl smutný hlas a hrál tak prostě

potkal jsem ho kdysi dávno před léty

pod sochou Krista hrál ďáblu na Karlově mostě

- já to mám za sebou na řadě jsi teď ty

Vinu má každý - jsme všichni vězni

Proč lidi mizí jako sníh z hor?

Bloudíme kolem sebe... obvinění z vraždy

Proč nikde nezazní husitský chór?