Má bohéma

Chodil jsem po světě a měl jsem ruce v kapse.

Také můj svrchníček už byl jen vidinou.

Múzo, tys spolčila se s pěkným hrdinou.

A přitom snil jsem jen o samé velké lásce.

Mé prasklé kalhoty se splaskly v chumáč děr.

Zasněný Paleček, já louskal jsem si v běhu

rýmy. Ve Velkém voze dlel jsem na noclehu.

Mé hvězdy šuměly, když přišel podvečer.

A já jim naslouchal na kraji u silnice,

za dobrých večerů při svitu večernice,

a rosa stékala mi zvolna po čele,

když s nohou na srdci za fantastické luny

jsem tahal pérka z bot jak povolené struny,

drnkaje do taktu, a básnil vesele.