Na dluh Bulatu Okudžavovi
Politý stůl ubrus se válí po koberci
točí se gramofon a píseň voní sýrem
mluvíme jeden o druhém o vládě o umělcích
jako vodku a pivo mícháme válku s mírem
Mizerná nálada zanechala stopy v blátě
veel jsi do pokoje pro nezvané hosty
na hlavě čepici a hvězdu na kabátě
vesnicky prostovlasý bez peněz a bosky
Hodil jsi do placu ukradenou třídní knihu
s maturitní fotkou a podpisem Ahoj tudente
ubalili jsme si z novin papirosy smíchu
bylo nám líto jak oba dva stárneme
Ptal jsem se tě - co dělá Oněgin?
a ty na to - co by dělal? ije...
a já slyel e si pustil plyn
a Pukin z rozmaru a čiré nostalgie
emigroval do Klubu Přátel Poezie
Na půli cesty mezi peklem a nebem
leel jsi pod stolem mezi střepy skla
paní Fantasie ti odplácela rány chlebem
noc vráela hřeby alkoholu hluboko do těla
Vzbudil ses hlukem popelářů v ulicích
posnídal tie zbytky včerejího dne
nesl kus cesty bandasky dělníkům v modrácích
a doufal e ti učitelka historie promine
Ráno mne probudilo zahálčivým pocitem
z probděné noci a zaspaného dne
zíval jsi nade mnou literátským soucitem
ratolest těstí zvadne a bolest zůstane
Šel jsem kus cesty tajně za tebou
v ruce kus preclíku omočeného do medu
dával sis guláovku na Hradě na recepci
a já za tebou mával nejveseleji jak dovedu
Půjdeme spolu po špičkách nesmělí jako tanečnice
napůl nazdařbůh a napůl po paměti
ztracené rýmy budeme skládat do krabice
napůl dospělí a napůl jejich vlastní děti
Spánek odnáí tvou podobu sen vypráví tvá slova
neznám tvou adresu ale vím e přijde znova
budeme jednou stát proti sobě - já tady a ty tam
budeme zpívat o době
o svobodě
oba dva dohromady - a kadý sám