Lyrics Vladimír Merta

Vladimír Merta

Noční soud

Pozdě v noci na vládním tenisovém hřišti

zasedal poslední Nejvyšší soud

Pod obrazem mistra Jana Husa

usedl satý soudce a jeho doprovod

Na reflektory ozářené zákony

se nikdo neodvážil pohlédnout

Hlavní soudce zazvonil lžičkou

na prázdnou hořčičnou sklenici

Hluchoněmí poradci v kápích

přinesli otlučenou soudní lavici

Zasedání bylo veřejné

možná právě proto nikdo nepřišel

Na výzvu: - Obžalovaný vstaňte!

nikdo z přítomných neslyšel

Jeden z nás musí být vyvržen

do vlnobití krevní msty

Jeho jméno budiž Jonáš

náhodně z klobouku buď vytažen

Napište na papír jméno plat a počet dětí

Má co chtěl mít - teď bude zavražděn

- Pomozte jsem sám a slabý!

vykřikl muž na něhož naplili

- Celé noci jsem se bál a trápil

ve dne jste mne nutili být opilý

Vykonával jsem svou práci rád

často k vám chodil ptát se na radu

Jsem jenom vrátný u devatera dveří

a hlídám vaši soukromou zahradu -

Kamenné tváře soudících svědků

visely nad ním jako zvony do ticha

Potom někdo vybalil svačinu

někdo si vrazil nůž hluboko do břicha

V takové chvíli soudní sluha

položil na stůl ranní noviny

V průběhu dne beze stopy zmizel

zanechal dopis: Kdo z ostatních je bez viny?

Na tuto chvíli čekal Jonáš

a zamíchal se do davu

A při snídani doma vykládal

- Málem jsme měli další popravu-

A na vládním tenisovém hřišti

zavládlo ticho do běla

A první ranní tramvaj s dělníky

se rozjela do šera