Policejní hodina
Byl tichý večer den umíral
kolem vládních vil se stmívalo
vlčák zíval a stráník močil do květin
světlo semaforu tie blikalo
O kus dál v parku stál zpěvák s kytarou
a zpíval protestní písně
ohýbal v zubech kamení nadávek
a tvaroval hudbu v hlíně
Dozpíval co měl v notách
stráník mu sloil kytaru
a v okovaných botách ho odvedl do baru
V zahradě visely barevné árovky
makary naříkaly jako noční sovy
ve sklepích stály kartotéky pohovky a lavóry
Kristovy sluky mu omyly nohy
Kolem bloudili mui v celtách
ověeni granáty
Pohybovali rty jako ve snách
zoufalí manekýni s koenými kabáty
Mezi nimi el zpěvák jako makara
a zpíval protestní písně
ohýbal v zubech kamení nadávek
udával rytmus hlíně
dozpíval co měl v notách
odloil kytaru
a v okovaných botách zamířil do baru
Někde za zdí pracovali dělníci
na přívodu nezávadné vody
manelky sázely svou čest do Sportky
milenci počítali body
Salónní znalec diktoval do rána
povechnou zdravici
a mocnosti vyslaly do kosmu
dalí společnou druici
A v rohu zahrady seděl zpěvák s kytarou
bezmocně zpíval protestní písně
o nahém člověku hnaném vesmírem
o prázdném prostoru
s omamnou vůní tísně
Holýma rukama chtěl zastavit dějiny
jako stroj zpíval ze vech sil
Bezejména zrozený ve zlomku vteřiny
se bezejména k ránu oběsil