Lyrics Vladimír Merta

Vladimír Merta

Půlnoční

Na co myslí zapomenutý básník z venkova

v úvahách o volném pádu v sedmém patře nájemného domu?

Na malichernou netečnost oranžžových pošštovních schránek

Na vykřičené reklamy a přeplněné sudy nečasu

Z pootevřených úst padají poslední nadýchnuté veršše

do vypůjčených kapesníků dívek, které potom ztrácí

Vzpomíná na mámu na dešště v polích

na dech jarních zmatků a na zrající těla žen v dlaních

Vzpomíná na nedospaná rána

probděná ve zlacených dveřích Imaginace

Je jako obraz nakloněný z rámu

Za stažženými roletami nedočkavě svítá

Ubrání se pokuššení poslední zapálené cigarety

rozhodí ruce do posledních tónů půlnoční operety

Nachýlený do hloubky vykřikne - Ach

A nebe na něj donekonečna padá