Lyrics Vladimír Merta

Vladimír Merta

Zem voní dřevem

Líbezná hebkost dlabaného nádobí

se dotýká mléka a voní dřevem

Vstávám časně za mrazu

z prachových peřin do dřeváků

vyhřátých jako zápraží u babičky v údolí

a vycházím do rána - voní čerstvým dřevem

A slunce vychází na opačné straně

zem voní dřevem

Jenom mokrá hlína a zelené obilí

zbylo požžaté v klíčcích

Rolník hledí němými pohledy

na právě poražžený nejbělejšší smrk

Zvedá dlaň k očím

a jeho vlastní ruce voní

čerstvě rozdrceným dřevem

Dívám se do vody

potok se plní dřevem

vlévá se do řeky

voda je nesená dřevem

Když břehy krvácí zem voní dřevem

Krajina bez dřeva - pustá a zničená

pod březím sluncem

nejlepšší vydala napospas vodám

Bylo jich přílišš - kmeny se vzpříčily

přívaly vod opadly

zem voněla dřevem