Chvíle po setmění

Vypil jsem láhev a jako když mávne

Pocítil život bez hranic

Vstal jsem jen stěží, minul pár věží

Prošel pár ulic nikde nic

V mlze a dešti jsem chvíli třeštil

Viděl co jiní nevidí

Obrovský kámen se valí sálem

Valí se na svět lidí

Řezníci,chůvy klesají shůry

Křičí že jdou chránit řád

Sekyrou,dlátem mávají pod kabátem

A tak to bude napořád

Emi

A chvíli po setmění člověk sám nic není

Emi

Jen schody zřícený tak blízko do zahrad