Dech

Je mi tak lehko, ač mám na patách

Zem, skály, tvrdé cesty, dlažbu města

A je mi lehko, vzlétám, nemám strach

Vzduch nezkamení, čím je tvrdší cesta

Tím hlubší je můj dech a nade mnou

Je hlubší nebe, žít a žít a nestát

A nohy ani nevědí, že jdou

A křídla, která dávno otrnula

Vědí, že jsou, tak bolestně že jsou

Že z větru pro mne vytrhla je žula

A položila na ně tíhu mou

A je mi lehko vzlétám, zem se hnula

A léta ani nevědí, že jdou

A léta ani nevědí, že jdou

A léta ani nevědí, že jdou