Město z peřin

Desítky stovky domů

v nich se topí sny

na mostě po ránu

déšť smývá poslední

blesk temný noci

stíny promítá

ten kdo ho spatří

už nikam nespěchá

tvář klesá níž

v tichu nedělním

jsem sám

jen se rozední – mizím

desítky stovky domů

rozjásaný dav

pár těžkejch bot

řev počmáraných hlav

do noci spolu jdou

těla s duší cizí

jsou domy plný slunce

domy televizí

to je to město o kterým nic nevím

město plný kouře město z peřin

desítky stovky domů

v nich se topí sny

ulicí slepou stoupám

stoupám k polední

v prasklinách zdí

tep města počítám

do vody z mostu – svůj život promítám