Noční chodec

Emi

V uličkách, jimiž se prohání

vítr a déšť, mám nutkání

Emi

v potemnělých průjezdech

dere se ze mne vzlyk a vzdech

v zákoutích plných tmy a hrůzy

najednou nezvládám svou chůzi

Puzen jsem a nevím k čemu

k zlému anebo k nedobrému

co se stane to se stane

chytnu se hole okované

již o dláždění břinká bodec

přede mnou prchá noční chodec

Volám naň hlasem plným smutku

stůj, já jsem schopen

zvláštních skutků

Volám naň hlasem plným smutku

Emi

stůj, já jsem schopen

zvláštních skutků

Volám naň hlasem plným smutku

stůj, já jsem schopen

zvláštních skutků

Volám naň hlasem plným smutku

Emi

stůj, já jsem schopen

zvláštních skutků