Samotáři

Už mám teď lampu ženu psa a klid

a na dubovém stole dobře se mi píše

Nebýt těch samotářů - je to zoufalé

Krajinou plnou domečků chodí jak po sále

Nebýt těch samotářů - je to zoufalé

Krajinou plnou domečků chodí jak po sále

a jsou jich tisíce a mračna

jsou jich davy a nikdy sami být je neunaví

Stékají světu ze střechy do jitřních šeříků

a jsou jich plné knihovny a plní naše lodi

Stékají světu ze střechy do jitřních šeříků

a jsou jich plné knihovny a plní naše lodi

V podzemí žijí s krysami zdvižemi jedou do poschodí

A v ložnicích jich přibívá Jak vody jako vody

Už mám teď lampu ženu psa a stůl na kterém píši

nebýt těch samotářů kteří nedovedou chvilku nebýt tiší

kteří nedovedou chvilku nebýt tiší....