Lyrics Vladimír Mišík

Vladimír Mišík

Slova

E7 A7 E7 A7

Řek jsem si tuhle: Dáš si práci a napíšeš pár velkejch slov,

H7 A7 E7 A7 H7

Dřív než tě bafnou funebráci a vodlifrujou na krchov.

Prolez jsem všecky knižní sklady, pár slov si vopsal, pár jich škrt,

Až zbyly tři bez větší vady a to jsou život, láska, smrt.

Příšernej smutek na mě z těch slov doleh, poněvadž až je pochopím,

Jak zbloudilej krtek, někde v dolech, pak se v tý hloubce utopím.

Nebo jak lačná moucha v Mléčné dráze, nebo jak boxer v provazech,

Nebo jak saze v noční Praze, nebo jak básník v obrazech.

mezihra + sólo

Příšernej smutek na mě z těch slov doleh, poněvadž až je pochopím,

Jak zbloudilej krtek, někde v dolech, pak se v tý hloubce utopím.

Tak jsem poslouchal, co se říká a snažil jsem se nepropást,

Ty slova, kterejch se to týká a to jsou žrádlo, ženský, chlast.