Sochy

Hle tvůj sval jenž opil se tvou krví,

Hmi Emi

teď do kůže se opírá a pěknou vyvádí

ty pak s tou kůží vy dva venkovánci

žebráte na něj tiše v pozadí

a vivat vivat křičíte při jeho pustém tanci

Ty sochy,které na ryncích svůj kámen vyhřívají

jsou těchto žertů zhola vzdáleny

netečné hluché,jako pivní kádě

drží svůj útvar hezky pohromadě

a ohromují mne být mrtev - dobrá, ale nezadávený.

Dívám se dívám říkáte mi rozkoš

být jezdcem z žuly celý zavalen,

ó jak se deru z toho temna ven,

můj svale opilý oč náhle jsi mi bližši,

protože taková a strašná nehybnost je jen důkaz opilosti vyšší.