Ty II

Je březen černé nebe

nad městem voní deštěm

ještě jednou to všechno

spočítám aspoň ještě jednou

Procenta štěstí, procenta smutku

to co jsem dostal, to co jsem vyhrál

to co jsem propil, to co jsem ztratil po cestě

to co jsem získal poctivě i nepoctivě

plnoletost i špatnou pověst

a papírovou zlatku po strýčkovi ve vestě

Strýček byl legionář, válčil na Piavě

a byl tak poctivý, že když se vrátil neměl práci

zato měl hodnou ženu a na rukou tetování

a smysl pro legraci a k stáří rakovinu

po celý život nenáviděl válku a všechnu její špínu

on byl z těch lidí kteří poletí do vesmíru.

Já nezdárný synovec zrozený za války vychovaný v míru

pod očima kruhy jak smuteční pásky

nemohu spát a v této černé promoklé noci

počítám metály života a šrámy z tvojí lásky

Ty spíš a možná že se ti zdá něco tak krásného

že na to nikdy nebudu mít

Tak si alespoň vymýšlím tohleto povídání

abych to nějak vydržel bez tebe do svítání

Dobrou noc jsi krásná i když spíš, dobrou noc

je slyšet jak přichází den

pomalu jako by se vracel z flámu

Bloudí ulicemi kolem hospod a chrámů

teď dřímá, zastavil se na rohu

spi já nemohu, spi já nemohu.