Blázen

Blázen jsem ve své vsi,

znají mne smutní psi,

bílí psi ospalí,

plynoucí do dáli,

žádný z nich neštěká:

těší mne zdaleka,

jsou to psi oblaka,

běží a nekvílí.

Smutkem jsou opilí,

kam jdeme, nevíme:

požehnej duši mé.

Pastýři prastarý

s hlubokými dary

měsíci a bdění,

s trny na temeni

těžkém, rozbodaném

jako srdce.

Amen