Málo lásky

1. Když človíček pláče, když něco ho bolí,

kdo zastaví kroky, kdo k němu se skloní,

každý jen spěchá a nahání čas.

2. Když dochází síla, když štěstí se láme,

k ostatním zády a jenom k nám ne,

kdo nás to učil na cizím se pást?

R: [: Málo, tak málo, tak málo lásky je v nás. :]

3. Máme svá jistá a napsaná práva,

klikatý paragraf a slepá dáma,

ale kdo řekne, jak strmý je sráz?

4. Tam naproti stojí dva ranečky citů,

každý půl auta a každý půl bytu,

hodíš jim, příteli, záchranný pás?

R:

5. Dívej se, synku, jak všechno nám projde,

až zůstanem sami, tak možná nám dojde:

každý z nás maličko světýlko zhas'.

6.=1.

R: