Nebe plné koní

1. Tohleto hříbě podkovu neztratí

na dráze závodní,

leží tu na slámě, sotva se obrátí,

a v očích má napsaný, že:

R: Někde je nebe plné koní, bez ohrad, opratí,

louky, co báječně voní pro hříbě střapatý,

že někde je nebe plné koní a laskavých honáků,

kopyta cinkavě zvoní do zlatých oblaků.

2. Klisna už větří a u žlabu třese hřívou,

koně prý nebrečí,

kdo z vás, vy bohové zmazaní zemskou špínou,

kdo z vás ji přesvědčí, že:

R:

3. To malý hříbě už na cestu dává se cvalem,

zpátky se nevrátí,

tak nebuď smutná, vždyť za chvíli projede rájem,

a tam bolest neplatí, vždyť:

R: + kopyta cinkavě zvoní do zlatých oblaků ...