Panenko Maria

Panenko Maria asi tě nepotěším,

i pan farář před lety nade mnou zlámal hůl.

Panenko Maria, já už se nepolepším,

kdybych to zkusil, to by mě bylo jen půl.

Chtěl bych ti vyprávět hlouposti telecích let,

o spanilých jízdách a láskách na jednu noc.

O rozbitých hlavách, co chtěly prorazit zeď

a jestli jsem ublížil, jemi to líto až moc.

Býval jsem vítr a jako z divokých včel,

a když umřel táta zrovna jsem někde hrál.

Jestli to pomůže, duši bych zachránit chtěl,

jenomže nevím jakou bych motlitbu dal.

Panenko Maria asi to nevyřeším,

abych řek´ pravdu, myslím si dobře mi tak.

Zavřeli nebe, no tak se nerozbrečím,

ale nikdo mi nevezme, že jsem byl volný jak pták.