Všechna tvoje slova

Všechna tvoje slova uložil jsem do krabic,

přečtu si je znova, až nebudu dělat nic.

Až nebudu mladej, ale ohnutej a slabej

a do kafe si občas cvaknu rum.

Přestanu se holit a do senátu volit,

přestanu mít patent na rozum.

Ani tobě holka, šminky nevybrousí tvář,

potichu si broukám a říkám jestli vzpomínáš.

Jak jsi byla mladá, napjatá a dravá

šampaňský nám teklo po bradách.

Všude samí známí, večírky a flámy,

a krásný kytky v cizích zahradách.

Každou tvojí větu naučím se nazpaměť

do písniček vpletu, i když budu prapraděd.

Vůně starých hříchů už nám bude k smíchu

k smíchu jako strašidelnej hrad,

a i když jsem byl prevít v jednom nechci slevit,

až do morku kostí tě mám rád.