Jednou jsme tady, pachnoucí davy

Temná jsou slova,

ze zdola, shora.

Černé jsou stvůry,

zepředu, shůry.

V podzimním vánku

uléhám k spánku,

kde kapky se blyští,

na obětišti.

Jak jde den za dnem

ve světle prázdném,

v každičké době

přináším oběť

své veškeré příští,

na obětišti.

R: Už odjíždím

Jednou jsme tady

páchnoucí davy!

Pak uvidím

Točí se kola,

Pořád a znova.

Až na oltář světů

dám poslední větu.,

ze srdce žalu

poslední skálu,

poslední atom,

co zbude mi potom?