Fogiho mantra

1. Fogi má svý zvláštní kouty,

do kterejch si chodí sám.

Jsou světlý a jsou i temný,

v těch temnejch se nevyzná.

Je to, jako když se setmí v lese.

Když se rodí strach,

cítí, jak s ním celým třese,

že šel moc daleko

– no a snad ho nezabijou

Černej a Játidám.

Po desátým pivu teče krev.

Ho nezabijou!

Snad se jim nevydá,

sebere se a vrátí se zpět.

2. Fogi zná svý zvláštní kouty,

do kterejch si chodí sám.

Existujou v jeho hlavě.

Z temnejch bude utíkat vší silou.

Snad se jim nevydá,

zabouchne ty dveře naposled.

Já to znám.

I já jdu do obrátky

vedle něj.

Startujeme zpátky.

3. Každej z nás má tmavý kouty,

do kterejch si chodí sám.

Teď se ženem a řvem: Běž pryč!

na ty, co jdou proti nám.

Nezabijou!

Mantra cílená,

ať už neteče žádná další krev.

Vší silou

už se nevydám.

Zabouchnem ty dveře naposled.