Bejt starej chlap

Emi Ami

Mít chleba z růží kámen z kytek mít

a perníkový kytary mít hlas

do cihlovejch mraků nechat znít

H7 Emi

kus větru snad a zkamenělej čas

A na rukou mít místo nehtů tón

co hladí teple něžnejch křivek pár

a v hlavě slyšet nočních vlaků zvon

bejt starej chlap co nikdy nezestár

Mít v srdci spoustu místa pro pár chvil

co příjdou lehce z mlhavýho dne

a jejichž krásu nikdo nevypil

a nemít strach že příjde poledne

Že polednice zlá jak černej mor

ti z bílýho dne neudělá noc

a vědět svý a z kopretin mít vor

a nestarat se kdo má právě moc

Tak do přízemních dnů hrát svoje blues

a nečekat až zazní správnej hlas

mít odvahu si urvat světa kus

a světlo mít co dávno zhasnul čas

Mít chleba z růží kousek štěstí snad

a ruce ztvrdlý láskou na kámen

mít z kamarádství postavenej hrad

tak do smrti v něm zpívat zůstanem