Hobo

1. Já nechci bejt sám, když koleje duní

a temná noc do dáli ubíhá,

co z toho k sakru mám, že znám plno vůní

dalekejch cest, pohledy v očích mám.

Tak co z toho mám, že mám v srdci touhu

jenom se mrknout za nejbližší strouhu,

já často šněroval svý toulavý boty,

musí to bejt, můj vlak má zelenou.

R: Tmou nákladní vlak těžce duní,

v mejch uších jenom vítr šumí,

kraj kolem trati spí, jen mašinfíra bdí.

Má ruku na rychlostní páce,

má topič plný ruce práce

já si na nápravě zpívám

píseň, v které vlaky hřmí.

2. Když vagony hřmí a brzdař tě honí,

necejtíš chlad, nohy tě nezebou.

Jen běžíš po střeše a chtěl bys bejt pod ní,

píšťala řve a tunel před tebou.

Tak co z toho mám, že znám celý státy,

když nesmím na voči vlastního táty,

když stromy rozkvetou, já stojím na trati,

musí to bejt, můj vlak má zelenou.

R: Tmou nákladní vlak ...

3. Můj osobní vůz je vagon s vepřovým,

můj rodnej dům je bouda brzdaře,

kde nechal jsem squaw, to vám už nepovím,

snad ve Frisku, tam jsem byl na jaře.

Tak co z toho mám, pořád se jen toulat,

v špinavý ruce pár centů žmoulat,

jednou se netrefím a budou mě zbírat,

musí to bejt, můj vlak má zelenou.

R: Tmou nákladní vlak ...