Obyčejný toulání

Jak se na to zpátky dívám

měl jsem odjet někam jinam

cestou která nevedla by zpátky

když jsem se po jedné ztratil

z druhý jsem se zase vratil

málo bylo těch co rovný jsou

Odvahu když srdce nemá

hrdost když je poplašená

tvoje ruka přesto zbraně svírá

Roky jdou do zapomnění

v životě se všechno změní

naděje poslední umírá

Obyčejný čekání

pořád stejný toulání

jako bys na holku čekal

před náhodou šťastnou smekal

celej život pořád jenom čekáš

na příští den

Vobyčejný toulání

pořád stejný čekání

do světa se nepodíváš

když stojíš u vrat a zíváš

celej život pořád jenom čekáš

na příští den

Zbytečně je volat štěstí

když nemáš dost silný pěsti

abys ho moh pevně v ruce svírat

Nevyhneš se modrejm dálkám

soubojům a myším válkám

jenom musíš vědět kudy jít

Do zbytečně lítejch roků

nevedou stopy tvejch kroků

když se umíš kolem sebe dívat

Jako mraky nebem plynou

najdeš i ty cestu jinou

stačí jenom sebrat se a jít