Prokletá vůně hor

Prokletá vůně hor mi nedává spát

podivnej větrů sbor slyším zase hrát

D7 Gmi

soprány lákaj bláznivý počasí

z dálky se ženou alty tak proč asi

do oken mi chodí severák

píseň mou v noci hrát

Barevnejch kytek pár a zborcenej tón

z děsivejch skalních spár dutě burácí hrom

hvízdám si tiše Bouřlivý počasí

marně však doufám že se to vyčasí

do očí mi žene vyjící

severák bílý sníh

R: Zapomínám na campy zmizelé

zapomínám kde jsem kdy byl

napsáno mám ve vráskách na čele

že jsem je znal že jsem s nima žil

Vím že stále náruč rozepíná

údolí uprostřed starých skal

dál mi cestu do hor připomíná

tváře které jsem tak dobře znal

Zapomínám na tváře zmizelé

život jde dál a já při tom byl

napsáno mám na jizvách po těle

že jsem je znal že jsem s nima žil

Nahoře v sosnách vítr studenej vál

borovej oheň hřál mě do dlaní hřál

na pánev padaj vločky sněhový

léto už končí nikdo se nedoví

že tu se mnou zůstal v horách sám

kamarád severák

Prokletá vůně hor mi nedává spát

je to snad jenom vzdor že musím zas hrát

u strážních ohňů songy toulavý

dál větrům zpívat písně bolavý

na věky mě bude do dlaní

borovej oheň hřát