Rezavý šíny

Všechno je vlastně dávno už jiný

stříbrnej vítr odvál čas

do dálky mizí rezavý šíny

vyčichla věkem kolomaz

Za obzor vedou kopyta švelů

z kolejí hádám zas a zas

proč touhle tratí dál nedojedu

proč slyším krákat havranů hlas

Rezavý dávno tyhle šíny

zpuchřelý sou kříže kolem nich

na stromech už hořej jeřabiny

ze rtů mi už vítr urval smích

Jako bych slyšel z veliký dálky

dunění strojů a rachot kol

mrazivé noci ve svitu Polárky

chvějivej tón harmoniky v moll

V patnáctým roce na týhle trati

nechalo mládi pardů pár

plameny ohňů už vítr nevrátí

ten asi jedinej nezestár

Strážnímu domku propadla střecha

ze slepejch oken táhne chlad

vyhaslej oheň světlo (teplo) nezanechá

z prázdnýho stolu šklebí se hlad

Všechno je vlastně dávno už jiný

zarostla trávou tahle trať

přestal už syčet píst u mašiny

tak už se tuláku konečně vrať