Samotář

Kamennou tvář míval

když u ohňů zpíval

sondy a balady svý

jak to tak bývá

Měl vrásčitou kytaru

hrál na ni postaru

jak to má u ohňů být

když vítr zpívá

Měl úsměv Mona Lisy

ten chlápek samotář

byl v horách všude známý

měl jméno Tvrdá tvář

Kdo ví co se skrývá

za přímkou jeho rtů

kdo ví proč v očích mívá

jen prázdnou samotu

Pak dlouho nepřišel

nikdo z nás neslyšel

že by snad zabloudit moh

ten co nám zpívá

Našli ho na stráni

na něčí udání

že prej tam otevřel lom

a zlato dobývá