Slunce a stín

Schovalo se slunce za komín

vrhlo na mě dlouhatánský stín

já schovávám se do stínu

utápím se ve spleenu

čekám až mě někdo pochopí

Mraky které po obloze jdou

za ruce se držet nemohou

já obě ruce prázdné mám

za mraky je posílám

snad mě za ně slunce uchopí

Se mnou si slunce povídá

říká mi: Vyjasni tvář

v náruči mraků Tě kolíbá

posílá mi svou zář

Se sluncem jsem já kamarád

Se sluncem jsem ja kamarád

s ním se neumím bát

každý den na mě zamrká

chodí si se mnou hrát

Kde je komín dlouhatánský stín

slunce zašlo a stín zmizel s ním

tma je hrozně hluboká

prach Ti padl do oka

asi se v těch slzách utopím

Nebreč holka vždyť on Tě má rád

nesmíš si to všechno hned tak brát

nač utápět se ve splínu

a schovávat se do stínu

když se zase slunce objeví

Vždy ráno