Šmír na trávě

Do přírody chodit je teď móda,

na co by ten auťák taky byl.

V sobotu se dá na plotnu voda

a z člověka je rázem všudybyl.

Otevřou se vrata do stodoly

a vytlačí se vozidlo na hnůj.

Z potahů se vyluxujou moli,

ať malej třeba auťák, ale můj!

Blejská se do vysokýho lesku,

co by tomu řekli sousedi,

když pět let jsme si utáhnuli přesku,

ať kušuje komu to nesedí.

Naloží se manželka a děti

a vyrazí se rovnou na Mácháč.

Na Mácháči to normálka letí

aspoň každej vidí co jsme zač.

Za bůra si kup votýpku dříví

a za dvě pade flek pro modrej stan

a tranzistor ať pořádně kvílí

ten už teď má každej chuligán.

Embéčko si radši postav bokem,

aby Ti dav nenaboural lak,

posilni se piva mocným lokem

a z kufru vyjmi speciální vak.

V něm šampón měj a houbu silonovou

a silichrom a kůži jelení.

Svoji káru musíš mít jak novou,

ta musí ladit s lesní zelení.

Manželka si zatím v lesním báru

vodstojí frontu na buřt s cibulí,

vždyť co to stojí, to nemáte páru,

ale máme vůz, abyste věděli!

R: O trávě se mi nechce dávno zpívat

je špinavá a roste na ní šmír

a kdo se nechce na paďoury dívat

ať naseká si domů suvenýr

Jak dlouho budou ještě budou jezdit káry

přes kytky a vřes a měkkej mech

nejsou přece všude lesní báry

tak vokopávej zahrádku

a přírodu nám nech

Paďoure!