Smutná bedla jedlá

V mlhavém raním oparu

kdosi brnkal na kytaru

neznámý hráč v té mlze byl

zoufalou píseň v kytaru ryl

V mlhavém raním oparu

hrál jsem mu kytaru do páru

podivnou píseň až smutek mě jal

už jsem se málem v té mlze bál

R: Potom když se mlha zvedla zírám skoro bez dechu

uplakaná bedla jedlá tiše vzlyká do mechu

V tomhle divnym lese že prej mají zlýho hraboše

včera večer sadisticky vohryzal jí kámoše

V mlhavym raním voparu

zpíval jsem bedli vo jaru

slzy jí voschly a les se zas smál

záslužnej pocit v srdci mě hřál