Song nočního nábřeží

Ami Adim

Vycházím vždycky když slunce zapadá

město mi večer připadá

mrtvé a vulgární

sedávám naproti Kinským zahradám

vrchní se neptá co si dám

všechno je normální

Vzpomínám na léta láskou těhotná

myslívám na milování překotná

snívám rád o lidech které znával jsem

když teď už jenom za pasem

vzpomínky nosívám

Vycházím když vrchní dveře zavírá

je to možná jen manýra

když říká dobrou noc

Courávám po mrtvejch pražskejch nábřežích

jenom holubi na věžích

volají o pomoc

Vzpomínám na noci dávno ztracené

myslívám na myšlenky oplocené

V kapsách mám adresy lidí neznámých

kapesník třeba kdybych kých

až budu vzpomínat