Ta co tě svádí

Politej stůl a popel nádhernýho mládí

tiše si broukám a v hlavě prázdno mám

života půl dal bych tý co mě svádí

kdyby mi řekla proč jsem i s ní furt tak sám

sedíme dál a kolem nás vteřiny pádí

ruce má měkký tady v restauraci Schnell

vidím jen pár krásných rtů a myslím na Chanell

tak si dám rum abych radši zapomněl

Má oči co se o nich denně zpívá na deskách

má ústa že bych třeba slanečka z nich jed

a perlivý smích jako dáma v starých burleskách

no prostě je to holka jako žiletky a med

Tak radši dál na svůj oheň rumem přikládám

nevím co říct abych třeba neujel

a přece sám strašně sám si tu s ní připadám

co mi tu říká dávno jsem zapomněl

Má spoustu slov řečí vět a mě to nebaví

vidím jen ústa a hruď co zvedá dech

intelektuál ten se s ní možná pobaví

já ovšem přemýšlím jen o těch radostech