Věřím

1. Věřím, až jarní déšť poslední spláchne z hořkejch let

Edim H7 Ami H7

a na dlaních z vyprahlejch dnů zůstane vyschlej amulet,

že nakonec jak ptačí křídla zašumí něhou v srdci mým

Edim H7 (Ami) (H7) Emi

tvůj měkkej hlas, co řekne mi, že zůstane už jenom s ním.

2. Věřím, že láska chutná tím víc, čím je jí míň,

tak už to je a písní svou na tomhle nic už nezměním,

jen mít na chvíli sílu zastavit okamžik a čas,

abych svůj den tak jako dřív nakonec zase nepropás'.

R: Never more, never more, never more, never more.

3. Věřím, že lidi zlí často nemůžou v noci spát,

i když už vím, že svědomí se nechá schovat pod kabát,

věřím a věřit musím, že křivda křivdou zůstane,

i když jsi chlap a hořkost z ní podzimní vítr odvane.

4. Věřím v deštivej den, kdy už ti zbejvá jenom pít

a poslední cigáro máš a zvonek nechce zazvonit,

věřím, že nakonec za dveřma musí někdo stát,

protože čas je hroznej pán a nemusí se na nic ptát.

R:

5. Věřím, že přijde den, kdy zůstane čas chvíli stát

a do polí tak jako dřív lidi se půjdou milovat,

pak snad přestane krákat ten starej havran ze zlejch hor

a nikdy víc neuslyším to jeho věčný "never more".

6. Věřím, až přejde čas opilejch nocí, smutnejch rán,

přiletí pták a všechno zlý odnese oknem dokořán,

za ním chraptivým hlasem bude se ztrácet temnej chór,

až nakonec neuslyším to jeho strašný "never more".

R: