Vyhaslej krb

Patnáct let jsem jezdil s partou ven

a nakonec tu trčím samoten

vodešly mi všechny lásky mý

byly asi něčím posedlý

Krb můj vyhas

v srdce lehly stíny

zavřela dveře chaty mý

já ji miloval

vona se mi vdala

je refrén písně prokletý

To bude tím že sem hroznej chlap

že mám pořád nad normálem tlak

a tak nakonec za těch patnáct let

roste smutek tam co měl růst med