Já se touhle cestou dám

Sedím si v sedle jak na trůnu

a mířím k Jimovu saloonu,

koumám si koumám o štěstí

a najednou je tu rozcestí.

Tři cesty každá je jinačí

dvě v mechu třetí v bodláčí

dvě rovný třetí sem a tam

a co myslíte že já udělám.

Já, já, já, já, já, já,

já se zrovna touhle cestou dám,

Bůh ví proč a jen Bůh ví kam.

(Sám Bůh to ví).

Jedu a myslím na Jima

co pro mě v šenku asi má,

myslím na toho prevíta,

čímpak mě asi přivítá.

Jedu a vím, že už za chvilku

uvážu unavenou kobylku,

a že za tuhle cestu plnou kamení

sám Hospodin mě odmění.

Já, já, já, já, já, já,

já se zrovna touhle cestou dám,

Bůh ví proč a jen Bůh ví kam.

Jedu a rvu se o křoví

a v duchu si říkám přísloví,

že k ráji cesta ta i ta

jde kamením a je trnitá.

Já kašlu na cesty z betonu,

ty nevedou k Jimovu saloonu,

aťsi si mám v kůži třeba deset děr,

hlavně že držím ten správnej směr.

/: Já, já, já, já, já, já,

já se prostě vždycky musím dát

vlastní cestou kterou cválám rád. :/