Když jsem sám

Jsem sám, jsem, sám, docela rád jsem sám.

Jen já, jen já, den zavřel už krám a šel spát.

Z dálky zvon sem zní a déšť

náš dům vlídně zkrápí,

mír vešel už do ptačích hnízd,

sám sobě o tom co mě trápí zkouším číst.

Jsem sám, jsem sám, je jenom tma a já.

Jen já, jen já a na okno déšť slyším hrát.

Zpívám s ním a vím, že úděl skály je čnít,

zvonu znít a úděl zrna, že je zrát,

oceánu dávat déšť, jen já musím znít

a zrát i vlídnou vláhou se stát.

Á, á-a-a-a-a-á, á-a-a-a-a-á...