Nejkrásnější řeka

Na bříze jíní začíná už tát,

je tu čas, kdy říční proud

zase hřmí jak vodopád.

V klínu mělkejch brodů stáda můžou pít,

hroudy hlíny v loukách koňům lítat od kopyt

a pily v dálce zpívat, mlejny mlít.

Já s mou řekou se mám už dávno rád,

je tu když se budím, je tu, když jdu spát.

Z hor a kopců se valí k nížinám,

je tou nejstálejší láskou, jakou mám.

Jarní proud mi nedá, jemu

dík teď život má spád,

v loďce z kůry březový zase můžu vabank hrát.

Ve vodní tříšti hledá duha slunce nad sebou,

jeho zář je ještě bledá, ale prsty nezebou

a tak já a má loď plujem za tebou.

Já s mou řekou se mám už dávno rád...

Já s mou řekou se mám už dlouho rád,

je tu když se budím, je tu, když jdu spát.

Z hor a kopců se valí k nížinám...