Tady stál kdysi dům

Tady stál kdysi dům,

domek malý, však z pevných trámů,

tady někdo svou vlastní mámu měl,

svou mámu měl.

Tady stál kdysi dům,

ale víš snad, jak oheň pálí,

zbyl jen popel a

nářek z dáli zněl.

Dál dlouhá léta jdou,

čas chvátá dál,

kde dávnou suť zem skrývá,

dětský smích vám zpívá.

Tady stál kdysi dům,

malý domek co s hlínou srůstal.

jak se mohou zde dětská ústa smát.

Jak se jen smát.

Tady stál kdysi dům,

tady v ulici nad vsí býval,

kdepak je, kdo jej míval rád.

Dál dlouhá léta jdou,

kde dům dřív stál,

tam v kvítí město svítí,

píseň zní dál, zní dál.

Tady stál kdysi dům,

domek malý, však z pevných trámů,

tady někdo svou vlastní mámu měl,

Tady stál kdysi dům, tady stál kdysi dům,

Dál v kvítí město svítí, život šel dál.

Proud dnů jde dál (tady dům kdysi stál).

Proud dnů jde dál (tady dům kdysi stál), jde dál.