V údolí skřehotavejch vran

sbor:

Chtěl bych žít tam,

kde nemaj věci stín.

V údolí skřehotavých vran

Dm

žil starý vetchý Indián,

Em

tvář vysušenou jako kmín,

seděl jen a hleděl na svůj stín.

E7 Am Em

R: Hned pryč a v dál

Am Em

já cvalem koně hnal

a křížem krážem

tohle místo hledám.

Ptám se ho:"Řekni mi, kam jít,

kde se dá život šťastně žít."

Zaskřípal jako starý mlýn:

"Zajeď tam, kde nemá nikdo stín."

R: Hned pryč a v dál já...

V údolí skřehotavých vran

byl rudoch dávno pochován.

Já ještě hledám světa klín,

kde chci žít, kde věci nemaj stín.

R: Hned pryč a v dál já...

V údolí skřehotavých vran

byl rudoch dávno pochován.

Já ještě hledám světa klín,

kde chci žít, kde věci nemaj stín.