Kde je český král

Dneska už víme, kdo byli husité,

byli to vrazi dětí, mužů a žen.

Dneska už víme, že vládli teroru,

novicka i rabín – každý upálen.

Dneska už víme – národní obrození je plné lží,

taková nafouknutá věc.

Dneska už víme, že i pan Masařík kradl

a zradil ve jméno buržoazní rebélie.

Dneska už víme, že generál KGB tvrdí,

prezident Beneš byl agent Stalina.

Dneska už víme, že není bez hříchu,

v dekretech z jedu presumpce viny, tak potichu.

Vyzývám k revoluci srdcí lidu koruny svatého Václava.

To co známe dnes, to není matka vlast a naše otčina.

Je to jenom zatuchlá administrativa,

instituce studená, kterou nikdo v srdci nenosí.

Tak pozor tohle není na zkoušku, fakt voláme na poplach,

tohle není protestsong, je to povstání.

Větrají se paláce v rámci defenestrace z oken letí balónky

tak vysoko, až prasknou – padají.

Je ticho – co bude dál – je ticho a já se ptám:

Kde je český král? Kde je český král?

Kde je český král? Kde je český král?

Dneska už víme, když rudá armáda dobyla Berlín znásilnila na stotisíce žen.

Tak bagadaju, no to je paráda, pět tisíc z nich se pak oběsilo.

Devátý květen. Praha je vítá, šeříky v rukou je lásky čas –

zas ti samí občané před třemi lety na Staroměstském náměstí,

nadšeně hajlují a přitom zpívají Kde že domov můj.

Ta samá partička za Josifa tatíčka sepisuje petici:

popravte tu zrádkyni doktorku Miladu.

Dost podobné sdružení pořádalo srocení na tom samým náměstí,

aby došli k zjištění, že socha Panny Marie je z kamene a nelétá.