Ježci

Bydlíme v sadu,

bydlíme v malym sadu,

bydlíme dále vod lidí.

Tam někde vzadu,

tam někde hodně vzadu,

tam kde nás nikdo nevidí.

Bydlíme tiše

a když nám kručí v břiše,

svěží vzduch plně nasytí.

Lehce se dýše,

lehce se nám všem dýše,

lehký je naše soužití.

Čeho se bát,

ať se každej přesvědčí,

že si u nás žijem v bezpečí.

Jen akorát,

nás sem tam rozbrečí,

když si nás lidi berou do řečí.

Bydlíme v sadu,

bydlíme v malym sadu,

pod čarokrásnou jabloní.

Nemá to vadu,

nemá to žádnou vadu,

zvlášť když nám v létě zavoní.

Pak příde zima,

pak příde dlouhá zima

a náš sad sněhem zapadá.

Změní se klima,

mírně se změní klima,

každej do spánku upadá.

Čeho se bát,

ať se každej přesvědčí,

že si u nás žijem v bezpečí.

Jen akorát,

nás sem tam rozbrečí,

když si nás lidi berou do řečí.

Čeho se bát,

ať se každej přesvědčí,

že si u nás žijem v bezpečí.

Jen akorát,

nás sem tam rozbrečí,

když si nás lidi berou do řečí.