Šaman

Pán u ohně sedí

doušky polyká

kalumet delší

než je stín

jenže pán ten je indián

a indiáni kouřit musej

jinak ty svoje stavy nevokusej

Ten pán si mezeru v čase

krásně vyplnil

z hlavy mu stoupá

šedej dým

a přízně všech

starejch sil

co lítaj vzduchem

jsou tím vzruchem

setkání se starým

a dobrým duchem

Plameny skáčou

noc ožívá

kameny pláčou

a stín je kytka plazivá

a že je zvíře

a že je pták

a že je plížící se

had

že neni pánem

to se mu zdá

to se mu jenom zdá

Bál se jen bál

bál se, že už to končí

a vítr jen vál

a nechtěl zapomenout

že je zvíře a že je pták

a že je plížící se had

že není pánem to se mu zdá

to se mu jenom zdá

Ten pán se do těla vrátil

plameny uhasil

vysypal dýmku zmizel

dým

ale přízně všech

starejch sil

co lítaj vzduchem

sou tim uchem

naslouchaj lidu

kterej už je duchem

Je pozdě

neni tráva

není voda

není lesní kráva

není vůbec nic

jen hic

zmizel z ohně dým

zmizel z ohně dýmu stína kameny se tváří chladně jako předtím