Vltavo

Pomalu hladina stoupá

a můj dům ve vodě mizí

a já jenom teď doufám,

že řeka mi ho dnes neodcizí.

Můj dům roky tu stojí,

je mým srdcovým společníkem,

a teď na střeše svojí

jsem nepřipraveným trosečníkem.

Nalevo, napravo,

slyším tě Vltavo.

Stát nenechalas nic

na břehu do Prahy

až od Budějovic.

Pomalu hladina stoupá

a můj dům tiše odplouvá,

a já jenom teď doufám,

že cesta nebude nekonečně dlouhá.

A tak dnes opouštím přístav,

kde jsem dosud žil a na řeku se díval,

a ta teď odnáší mě z místa

jako bych nebyl kotvu dobře hlídal.

Nalevo, napravo,

slyším tě Vltavo.

Stát nenechalas nic

na břehu do Prahy

až od Budějovic.

Nalevo, napravo,

dívej se Smetano.

Stát už neuvidíš nic

na břehu do Prahy

až od Budějovic.

Já už totiž vím,

že cesta bude dlouhá,

proto se nedivím,

že se už vyplouvá.

Že se s domem svým

do světa vydávám,

a všem ostatním

ze střechy zamávám,

ze střechy zamávám.