Vojáci

Kytary jsou zbraně

a těmi míříme do uší

a tóny patrony

kterými střílíme do duší.

Když zavelí roty, nabijem

tak jako před chvílí.

A pak v řadách do útoku jdem

krásně se nám střílí.

Zlí tichovrazi mají ve strunách

náboje slávy, střílí do duše všem, co o to stojí

touží po invazi, touží po ránách

a do armády jdou jen vyvolení, co se nebojí.

Klademe akordy

jak miny na tichá území

strunama, jak kordy

svatej klid rovnáme se zemí.

Když zavelí roty, nabijem

tak jako před chvílí.

A pak v řadách do útoku jdem

krásně se nám střílí.

Zlí tichovrazi mají ve strunách

náboje slávy, střílí do duše všem, co o to stojí

touží po invazi, touží po ránách

a do armády jdou jen vyvolení, co se nebojí.

V osm večer na bitevním poli rozhlíží se regiment

ten kdo klečel pomalu vstává, na svou oběť zamíří

na spoušti prst věrně čeká až rukou máchne dirigent

jenže ten už rovnou mává, tmou se rád rozšíří

a s ním teď se střílí.

Zlí tichovrazi mají ve strunách

náboje slávy, střílí do duše všem, co o to stojí

touží po invazi, touží po ránách

a do armády jdou jen vyvolení, co se nebojí.