Na vodě

Můj člun asi trpí závadou,

je častejc na dně nežli za vodou,

nejspíš přišel čas se postit a od snah se oprostit,

být zas platným člunem společnosti.

Nežít snadně podle cizích návodů,

den za dnem na pochodu k důchodu,

všechno hodit to za hlavu, přiznat si, že v tom plavu

a z přístavu zas vyplout na vodu.

Celej můj život plave na vodě,

mám vítr z lidí, co furt jen závoděj a záviděj

a tenhle vítr mý plachty pohání,

kam unáší mě, nemám zdání.

Celej můj život plave na vodě,

mám vítr z lidí, co furt jen závoděj a záviděj

a tenhle vítr mi vdechne druhej dech,

když z dohledu se ztratil břeh.

Plul jsem vždycky po boku vaší jachtě,

tam, kam jste chtěli, ne tam, kam jsem já chtěl.

A teď jsem bez navigace a připadám si ztracen,

ale přesto nebudu se vracet.

Celej můj život plave na vodě,

mám vítr z lidí, co furt jen závoděj a záviděj

a tenhle vítr mý plachty pohání,

kam unáší mě, nemám zdání.

Celej můj život plave na vodě,

mám vítr z lidí, co furt jen závoděj a záviděj

a tenhle vítr mi vdechne druhej dech,

když z dohledu se ztratil břeh.

Všechno dobrý, je i k něčemu zlý,

připomínaj mi na kapesníku uzly,

a tak rychlostí těch uzlů, se teď vzdaluju zlu,

na chatrný děravý bárce.

Celej můj život plave na vodě,

mám vítr z lidí, co furt jen závoděj a záviděj

a tenhle vítr mý plachty pohání,

kam unáší mě, nemám zdání.

Celej můj život plave na vodě,

mám vítr z lidí, co furt jen závoděj a záviděj

a tenhle vítr mi vdechne druhej dech,

když z dohledu se ztratil břeh.