Javory

Tam za horou,žije můj milý,

stáda pase u ohně spí ,

tam za horou žije můj milý,

štíhlý v pase uměvavý.

Javory kvetou,řeka se chystá

a sólo vln nedá mi spát,

jsem bosa u řeky ,ty můj daleký

ty můj daleký pabe stád.

V rukou mi řeka zní,

plná slunce a mraků

a krůpěj plyne pomalu z řas

a hyne,den bez tebe mine

a zůstal zůstal jen ztracený čas.

Až javorový list,snad ti do ohně padne,

ty sám ohni řekneš je čas

a koní kopyta tvou řekou omytá ,

na břeh pozvou můj hlas .

Do ohně padá list,zlý je snad,

víš nechtěl jsi číst,

to co budu psát,

bosa u řeky dááál,bosa u řeky dál,

pane stád.