Za zdí

Jsem spoutanej, chodbou mě vedou za mříže

Nemám strach, ale ptám se proč

Ti, co nepřežili, ve zdech vyrytý mají kříže

Z matrací je cítit moč

Pořád ptám se proč, ptám se proč

Hlavu vložím do dlaní, rozmyslím si, co budu psát

Prsty do zdi ze spaní, život mě to bude stát

Ani čas neodstraní moji touhu na návrat

Zbytečný je modlení, zkejsnu tady napořád

Sám zavřenej a sklíčenej jsem ve svý cele

Pískot v uších je jedinej zvuk

Jak dítě teď tu pláču a po celým těle

Pot mi teče, vždyť jsem ještě kluk

A mám strach z nápisů na stěnách