Dálnice č. 5

CAPO +5

1. Časně ráno mrholí, na dálnici číslo 5,

já mít křídla sokolí, obletěl bych celej svět,

místo křídel nohy mám, v srdci naději a cíl,

jen si marně vzpomínám, kde jsem s tebou, holka, byl.

R: To nám bylo sedmnáct, jen sedmnáct a půl roku,

život tančil kolem nás a zdál se bez nároků.

2. Svět je pořád velikej, jako plná láhev snů

a jsou na něm chodníky, který vedou k domovům,

když se nebe usmívá, to se mi jde mnohem líp,

jen si člověk vzpomíná, jak si přál svět obejít.

R: To nám bylo sedmnáct, jen sedmnáct a půl roku,

život tančil kolem nás a zdál se bez nároků.

3. Časně ráno mrholí na dálnici číslo 5,

já mít křídla sokolí, obletěl bych celej svět.

R: To nám bylo sedmnáct, jen sedmnáct a půl roku,

život tančil kolem nás a zdál se bez nároků

život tančil kolem nás a zdál se bez nároků....